Bivak no.3

Nepřetržité (téměř) zpravodajství vašeho oblíbeného žurnálu vám přináší také noční zprávy :)

Vidíte že mám lepší náladu - to protože že nakonec všechno dobře dopadlo a Martin je OK v bivaku a není úplně ze hry.

Pár zajímavostí z rallye.. Všimli jste si těch růžových startovních čísel na některých motorkách? Víte co to je? Inovace :) Je to kvůli tomu aby se snadněji poznaly motorky, které mají kubaturu nižší než 450 kubíků a auta v kategorii T2, tedy víceméně produkční stroje (myšleno že se z těch na trati nejvíce podobají sériově vyráběným).
Drobná zajímavost - vytaženo z veřejné galerie na webu Davida Casteu - pokud máte na rallye problém s mousse v pneumatikách, udělejte to jako cestovatelé - prostě si jednu přibalte na závodní speciál. Upřímně řečeno - o takovou publicitu asi někteří výrobci pneumatik a mousse moc nestojí ale je to tak. Slyšeli jste co říkal Fretigne v rozhovoru na Eurosportu? Já mám prostě speciální extra odolné pneumatiky vyrobené továrnou pro mě. Že je jiní nemějí mě nazajímá. Prostě to tak je.

Dále informace k těm penalizacím. Oficiální klasifikace Dakar dopravních přestupků je takto:

- překročení rychlosti o 1-15km/h: 3 minuty x počet překročení (impulzů v GPS) + 100EUR

- překročení mezi 16-40km/h: 6 minut x počet impulzů + 200EUR

- překročení o více než 40km/h: 20 minut a 300EUR pokuta

- překročení podruhé: 1 hodina a 1000EUR

- překročení potřetí: diskvalifikace

Pokud jste neviděli reportáž s živým vstupem na Eurosportu, tak pro zájímavost přikládám fotku Davida Casteau, kterého cosi štíplo za jízdy pod oko. Dokud měl nasazené brýle, bylo to OK ale jakmile je sundal aby si dal něco k jídlu, tak to během chvilky totálně oteklo - tak že ani neviděl svůj nos. Ani si nemohl nasadit zpátky brýle. Lékaři nevěděli co to je a co s tím dělat, tak mu dali nějaké antialergické léky a celou noc to ledoval. Dnešní etapu odjel prakticky s jedním fungujícím okem, do kterého se mu navíc příšerně prášilo protože mu brýle nepřiléhaly na obličej. Ale teď tonakonec trošku ustoupilo. Upřímně řečeno, právě jsem si psal s kamarádem že Martin to se sedřenou rukou a urvaným nehtem také nebude mít snadné. Představte si že se perete s řídítky v ultra vedru, příšerný prach, potíte se a takhle jedete 500km terénem s rukou od krve bez kůže? A na té druhé nemáte nehet. Bude to drsné. Jak říkal kamarád, tohle se zahojí až doma. Je to drsný sport pro drsné jezdce, o tom není sporu. Schválně neříkám "muže", protože mezi jezdci se sem tam objeví i nějaká žena. Většina fanoušků asi zná Annie Seel - 162cm vysokou, 54 kilovou 40-letou švédskou závodnici. V dnešním rozhovoru na dakar.com si pochvalovala bivaky - prý to je jako letní táboření na dovolené a ne závod. Jsou tam sprchy, záchody a večeře jak na zahradní slavnosti. Prý to zázemí je skvělé ale podmínky na trati jsou horší než v Africe. Všichni svorně nadávají na feš-feš - měkký prachový písek, který má jemnost cementu. To není africký písek, feš-feš je tam jen někde a na krátkém úseku. Tady je všude a pořád a jsou ho tuny. Další motorkářka - Christina Meier (Německo, 36 let, Yamaha WR450F) dnes skončila. Byla vlastně jediný zástupce Německa mezi motorkáři na letošním Dakaru. Důvod odstoupení - totálně odešla elektronika na motorce. Co je ale smůla, že se jí to stalo pouhé 4km před cílem včerejší etapy a nebyl už nikdo, kdo by jí do cíle pomohl. Tak alespoň přikládám její fotku z přejímek (zdroj adventure rider). Na její motorce vidíte tu zmíněnou růžovou barvu.

Nevím jestli dnes dostaneme nějaké fotografie ale jsme rádi, že se povedlo dovolat Martina. Komunikace byla dnes opravdu svízelná. Teď večer začaly chodit zprávy od kamarádů z USA, takže jsem mohl napsat nějaké zajímavosti a alespoň trošku nahradit chybějící fotky.