Zajímavosti od CDT z průběhu včerejší etapy

Oldřich Bražina není ani po dni volna spokojený s rychlostí své čtyřkolky: "Je to pořád to samé, už se nechci opakovat," vysvětluje Bražina, který během dne volna pochytal hodně sluníčka, což je vidět na jeho dobrosrdečné tváři. "Prostě to nejede tak, jak jsem si před Dakarem představoval. Dnes jsem musel asi čtyřikrát zastavit, vypnout motor, odpojit baterku a po resetu řídící jednotky zkusit znovu nastartovat. Pneumatiky dnes naštěstí vůbec nezlobily a defekty se mi vyhýbaly velkým obloukem. Snad to vydrží alespoň do cíle Dakaru".

"Na stotřicátém kilometru jsem potkal motorkářku Annie Seel, u které chvíli přede mnou stavil Honza Veselý. Chvíli jsem se rozhlížel, kde má motorku, než mi k mému údivu prozradila, že její motorka spadla do čtyřmetrové studně. Stačilo k tomu jen to, aby zvolila o asi 14 metů širší stopu. Na nejbližším CP jsem to ohlásil a na místo činu vyrazil vrtulník a pozemní tým s cílem vylovit motorku.

Roman Krejčí využil volný den dalo by se říci maximálně a udělal ze své motorky, jak sám říká, téměř letadlo: "Vyměnil jsem mimo jiné olej, řetěz, pneumatiky a filtry. Také jsem srovnal držáky nádrže a masky, provedl vyztužení držáku přístrojů a udělal celkový pořádek ve svých dakarských bednách s díly atd. Pozornost jsem věnoval i helmě, botám, kombinéze a zbytku oblečení. Den volna byl nakonec velmi pracovní a utekl jako voda v řece." Krejčí, který dnes zajel vynikající pětadvacátý čas, podal stoprocentní výkon a nedopustil se žádné navigační chyby ani pádu. Škoda jen upadnutého originálního držáku roadbooku, jenž musel Krejčí dočasně nahradit kurtou a ztratil tak zhruba 20 minut. Souboje se širší světovou špičkou si Roman doslova užíval: "Je to úplně něco jiného, když člověk jede mezi špičkovými motorkáři. Mojí motivací bylo postupné stahování a předjíždění jezdců přede mnou. Postupně jsem je také krájel a snažil se cupnout další." Krejčí je sice schopen jezdit na úrovni nejlepších, ale jeho motorka nemá odpovídající parametry. "Mám čtyřistapadesátku a ta jede okolo 130 km/h. Například stoje KTM 690 s restriktorem jedou nějakých 165 km/h, což je samozřejmě nezanedbatelný rozdíl, který musím za cenu zvýšeného rizika kompenzovat v technických pasážích. Podobně jako většina závodníků si i Krejčí stěžuje (on to moc neumí) na velké množství kamenů: "Myslel jsem, že Dakar bude především o písku, ale zatím vede jednoznačně kamení. Každopádně poslední dunová pasáž před cílem byla úžasná." Se zajímavou myšlenkou přišel nadějný český motorkář v souvislosti s navigací: "Zdá se mi, že stop přede mnou postupně ubývá, " komentuje Krejčí reálný důsledek posunu vzhůru mezi nejlepší. "V takových chvilkách mi vnitřní hlas říká, že buď jedu špatně a musím to okamžitě otočit, nebo nevím." Každopádně dnes byla Romanova motivace k zajetí dobrého výsledku přinejmenším zajímavá: "Hnal jsem to prostě proto, abych stihl ve čtyři oběd." Roman nemá přezdívku Maňas, jak bylo před časem nesprávně komunikováno. Označení Maňas je mezi motorkáři univerzální, resp. platí pro všechny vyznavače jedné stopy v barvách Czech Dakar Teamu. Přezdívku Roman přeci jen má, všichni mu říkají křečák (=chytne křeč a jede rychle až do cíle).

Jan Veselý dorazil na rozhovor strnulý jako bitevní loď a podobně majestátně se i otáčel, důsledek to událostí dnešního dne. Honza také nezapomněl na úvod tradičně zmínit, že dnešní etapa byla dlouhá, když si pochvaloval zejména hladký průjezd písečnými dunami. To se mu nakonec také povedlo: "V dunách jsem vůbec nebloudil a projel je opravdu dobře. Závěrečný sjezd z dunového pole do bivaku byl jedním slovem velkolepý." Veselý dnes také zažil jedno vážnější vystoupení z motorky: "Po cestě jsem přehlédl potok, který nebyl značený v itineráři, ale na trati prostě byl. Musel jsem to odskočit a při dopadu jsem si hnul zády. Faktem ale je, že se jízdou uzdravuji, ostatně dakarská zranění snad ani jinak vyléčit nejdou." O zajímavé situace není během závodu nouze: "Po cestě jsem švédskou motorkářku Annie Seel, ale teprve Olin Bražina mi u večeře prozradil, co se jí stalo. Také jsem zahlédl na půl shořelou motorku KTM. Takhle bych tedy rozhodně nechtěl skončit. I takové je bohužel závodění." Veselou historkou z natáčení dnes bylo setkání Veselého s německými dakarskými fandy na startu rychlostní zkoušky: "Na startu si mě našla skupina německých seniorů, potomků poválečných chilských emigrantů, kteří z oficiálních materiálů zjistili, že bydlím v Německu a tudíž si mysleli, že jsem jejich krajan."