Oficiální zpráva z etapy 06 - od L. Lály z bivaku

Vyjímám z dnešní tiskové zprávy část moto + quad:

Oldřich Bražina ohodnotil etapu velmi podobně, jako většina ostatních: "Nevím, jaký má smysl jezdit pořád dokola v prachu a kamení." Všudypřítomný prachový písek fesh- fesh se už všem závodníkům i mechanikům opravdu zajídá. Neustálé prášení vytváří na trati množství nebezpečných situací. Olin si pořád stěžuje na to, že mu jeho čtyřkolka nejede tak rychle, jak by potřeboval: "Je to pořád o tom samém, nemám pod sebou dost koníků, tak to musím nějak přežít." Trať se po průjezdu prvních aut a kamionů stává pro motorkáře a čtyřkolkáře velmi nebezpečnou: "Auta a kamiony původně ztvrdlý povrch rozjezdí na kaši, která pro nás skrývá velké množství děr a bohužel i kamenů. Spravováním z předchozí etapy se Bražina, který je sám sobě mechanikem, zabýval až do dvou do ráda a tříhodinový spánek asi nebyl to, co by jeho tělo potřebovalo. Na závěr etapy se před Bražinou otevřelo nádherné panorama s výhledem na moře: "Byl to opravdu pěkný pohled umocněný délkou posledního sjezdu.Bražina prozradil i malé tajemství: "V bedně mám láhev slivovice a moc se těším, až ji během volného dne otevřeme."

Roman Krejčí, kterému mechanici v bivaku neřeknou jinak než Maňas, dnes bohužel okusil první letošní technický problém, který jej připravil o hodně času: "Na osmdesátém kilometru napraskl držák veškerých přístrojů. Další jízda závodním tempem byla nemožná, protože reálně hrozilo, že by konzola odpadla celá a tak jsem byl nucen zpomalit a pokračovat dále rychlostí maximálně 40 km/h. Po více než třistadvaceti kilometrech jsem se nakonec dostal motorku do cíle." V bivaku se Roman, který si většinu servisních činností dělá na svém stroji sám, ve spolupráci s mechanikem Jardou zaměřil krosamě běžného servisu právě na lepší uchycení přístrojů. "Snad už to teď vydrží až do cíle, protože jízda menší rychlostí byla v konečném důsledku dvakrát horší a náročnější, než kdybych jel své tempo." Roman viděl přímo n trati i oživování kolegy motorkáře: "Snažil jsem se na to nemyslet, ale samozřejmě že Vám taková věc nepřidá. Takový je prostě Dakar, takové je závodění. Nechci si vůbec připustit, že bych mohl být na jeho místě, protože to bych pak nemohl vůbec závodit." Roman nakonec pracoval na mašině do brzkých ranních hodin, i když by spánek vzhledem ke své vláčnosti během rozhovoru rozhodně potřeboval.

Podle Jana Veselého byla dnešní etapa těžká právě tím, že byla dlouhá. Veselý se přitom dnes hned dvakrát potýkal s navigací: "Ze začátku jsem asi patnáct minut hledal jeden waypoint. Asi jsem měl jet raději podle sebe, ale uvěřil jsem, že když jede někam 10 závodníků společně, tak ví co a jak.. Sám přitom cítím co je z pohledu navigace dobře, tak se tím příště zkusím řídit. V dunách před cílem jsem totiž něco podobného zopakoval, když jsem se pro změnu chytil Liazu Martina Macíka. Zatím nejnebezpečnější dakarská situace v podání Jana Veselého začala nevinně: "Udělal jsem si podle všeho rekord ve skoku do dálky. Jel jsem za autem, které mi prášilo a asi ve stovce jsem přehlédl dvoumetrový schod směrem dolů, pod kterým byla navíc ještě studna. Musel jsem to skočit, jinak by to dopadlo špatně. Při dopadu jsem sice upadl, ale nebylo to zas tak strašné. Hned jsem vstal a utíkal varovat za mnou jedoucí čtyřkolku, protože ta by jinak spadla snad rovnou do té studny. Délka toho skoku byla tak 25 až 30 metrů, což je celkem slušné." Motorka to naštěstí přežila bez větších poškození. Motorkář popisuje i závěrečný dlouhý sjezd do bivaku: "Ten výhled byl opravdu skvostný. Motorka najednou ztichla. Až když jsem přijel do cíle a neslyšel pořadatele tak mi došlo, že mi zalehlo v uších." Honza je sice omlácený a bolí ho jak se říká celý člověk, ale není to nic, s čím by se nedokázal vyrovnat. Nejhorší je pro něj prý ranní vstávání, tedy než se rozhýbe do provozuschopného stavu, ale jakmile sedne na motorku, tak je vše v pořádku: "Záda mne pořád bolí, třeba jen obléci si tričko je utrpení. Zranění jsem si přivodil na motorce, tak jej musím na mašině i vyléčit." Co očekává Honza od sedmé etapy? "Bude to hodně o dunách a na to se moc těším."